VKP: Husův sad
Popis projektu
Husův sad, od 17. století do konce 19. století Městský hřbitov v Moravské Ostravě, který byl původně zřízen v roce 1660 jako pomocný hřbitov pro chudinu a oběti epidemií za někdejší Přívozskou branou. V roce 1888 byl hřbitov zrušen a na začátku 90 let 19. století přeměněn na Park Císaře Františka Josefa. Nachází se na okraji nynějšího historického jádra města, mezi ulicemi Českobratrská, Dvořákova, Přívozská a Milíčova.
V sadu napočítáme více než 120 stromů a dřevin, převažující jsou jasany, lípy a javory.
Revitalizace
Revitalizace zeleně v Husově sadu - severní část u památníku
Jde o částečnou obnovu a sanační zásahy na stávající přerostlé zelení. Cílem je dodat parku větší atraktivitu během celého roku a upravit stávající výsadby do požadované kvality pro centrální městskou zeleň. Dokumentace je aktualizací akce „Revitalizace zeleně Husova sadu – severní část u památníku“ z února roku 2016. Projekt „ REVITALIZACE ZELENĚ V HUSOVĚ SADU – SEVERNÍ ČÁST U PAMÁTNÍKU“ zpracovává nové pojetí celé severní části parku. Návrh se nesnaží o zcela nový přístup k pohledu na prostor, ale právě naopak navázat na již aktuální stav a co nejvíce původních dřevin využít i nadále. Návrh řešení pracuje s tvaroslovím, které odpovídá vedení cestní sítě. Snaha byla vytvořit ucelené záhony s co nejdelší dobou kvetení. Záhony jsou situovány severně, kolem památníku a přilehlé cesty Českobratrská a jižně u centrálního sezení s vodním prvkem. Severní záhon (záhon A) je zčásti ponechán z původních výsadeb. Jde o jeho východní část, kde byly vysazeny kaliny, trojpuky nebo hortenzie. Tato část bude dosazena v mezerách a okrajových částech. Z vyšších keřů byly voleny stávající druhy nebo další kvetoucí keře jako např. letní šeříky, vilíny a hortenzie. Druhy jsou voleny ve světlých bílých tónech. Pro ozvláštnění vstupu do parku, u křížení ul. Českobratrská a Přívozská jsou umístěny tři kusy kaliny vonné (Viburnum farrerii), kvetoucí v zimních měsících, tato kalina roste i v jižní části parku, kde je zajímavým prvkem. Dalším keřem, který zdobí v zimních měsících byl vybrán vilín, který svým žlutým květem upoutá uprostřed zimy. Vilíny jsou usazeny ve vyšším keřovém pásu a zaplní tak mezery v současném vzniklém prostoru. Okraje vyššího porostu jsou řešeny pomocí výsadeb trvalek, kdy některé z nich se již v parku vyskytují a proto dojde k pohledové ucelenosti. Jde o kakosty a bohyšky, přidány jsou kapradiny (Pérovníky pštrosí), ty dobře prospívají v přístinu korun stromů a jsou vitální. Západní strana záhonu kolem památníku je řešena v trochu odlišném duchu. Památník bitvy u Zborova je pietním místem, kde je pořádán akt kladení věnců. Proto by tento prostor měl být otevřeným a vysoce reprezentativním místem. Tomu mohou dopomoci i výsadby v jeho okolí. V létě bude záhon kvést díky hortenziím, které jsou i v pásu vyšších keřů a tak se celé výsadby opticky propojí. Další dřeviny výrazné pro svůj květ jsou třezalky, které jsou přesazeny ze stávajících záhonů. V pozdním létě a podzimních měsících ozdobí prostor kvetoucí traviny, rozchodníky nebo sasanky japonské s bílým květem. Jižní část výsadeb (záhon B) bude mírně snížena oproti původnímu stavu a navrženy jsou stálejší rostliny. V okrajových částech poblíž chodníku, který doposud byly sešlapávány porostou nízké jehličnany. Ve východním cípu výsadeb bude umístěn pyžamový javor, ten je zajímavý svou kůrou na kmeni a krásným podzimním zbarvením. Pro oživení je přidán pás trvalek, které jsou smíchány do směsi, ta má za úkol co nejdelší dobu kvetení. Směs bude stejná jako u památníku a dojde tak k propojení výsadeb. V podzimních měsících budou hrát prim traviny, které se postupně barví do zlatavých tónů. U všech výsadeb budou užity cibuloviny, které místu dodají zejména jarní aspekt kvetení.
